Monte Rosa

Monte Rosa
Tak kam zase letos vyrazíme? Tato otázka padne vždycky na začátku roku, když se s Ivanem, kolegou z práce a horským průvodcem, uvidíme. Předloni jsme zdolali Dom 4 545 m.n.m. a chtěli vyjít na nejvyšší horu Evropy Mont Blanc, ale to se nám bohužel nepodařilo ( článek i s fotkami můžete najít u Michala Balady ).

Letos jsme se rozhodli pro masiv Monte Rosy, který se nachází ve Walliských Alpách nedaleko Zermattu a slavného Matterhornu. Je hojně navštěvován horolezci nejen pro možnost vystoupit na mnoho čtyřtisícových vrcholů, ale také pro výstup na nejvýše položenou vysokohorskou chatu Regina Margherita 4 554 m.n.m. a hlavní vrchol celého masivu Dufouspitze 4 634 m.n.m., druhý nejvyšší vrchol Alp.

Jako základnu pro výstup na masiv Monte Rosy lze zvolit italskou nebo švýcarskou stranu. Ze švýcarské strany se vyráží z Zermattu vláčkem a přes ledovec Gornergletscher až k chatě Monte Rosa Hütte. My jsme zvolili výstup z italské strany v údolí Gressoney-la-trinitè z městečka Staffal, kde se dá lanovkou vyjet do sedla Passo dei Salati 2 971 m.n.m. Lanovkou je možné vystoupat ještě výš na Punta Indren 3 275 m.n.m. a přiblížit se více k chatě, ale v rámci aklimatizace jsme se rozhodli pro výstup na chatu Gniffeti 3 647 m.n.m. po vlastních, s plnou polní na zádech. Nocleh jsme měli dopředu zarezervovaný, ale pro případný další bivak v sedle Lysjoch jsme vzali i stan a teplé spacáky. Z konečné stanice lanovky lze k chatě vyjít přes soukromou chatu Mantova nebo zkratkou přes hřeben, kterou se dostaneme cca 200m pod chatu Gniffeti. K chatě je to pak již kousek přes krátké sněhové pole a závěrečný výšvih po železech.

Cappana Giovanni Gniffeti
Pro výstupy na většinu 4-tisícových vrcholů je tato chata výborné východisko. Chata pro 170 lidí je výborně vybavená včetně sprch, umývárny, sušárny oblečení i malé kuchyňky pro vlastní vaření. Jídelna byla každý večer plná k prasknutí, až jsem se divil kde se tolik lidí na chatě vzalo. Ještě ten samý den kdy jsme přišli na chatu, jsme v podvečer nasadili mačky a plní nadšení z nadcházejících výstupů jsme vyběhli po ledovci 300m nad chatu pro lepší aklimatizaci. Počasí na další 2 dny by mělo podle chataře být výborné, takže jsme večer nad mapou probrali kam se všude vydáme. Do postele poté jsme zalehli docela brzo, protože ráno na 5h jsme měli budíček.

Tři 4-tisícovky za půl dne
Před půl 7 jsme už byli ustrojení a nachystaní na okraji ledovce hned pod chatou. Nad námi už byly vidět lanová družstva horolezců, kteří vyrazili ještě dřív. Pohodovým tempem jsme přes pár trhlin na začátku ledovce došli na první 4-tisícový vrchol Balmenhorn 4 167 m.n.m., kde se nachází bivak Giordano s velkou sochou Ježíše. Je odsud parádní výhled na Piramide Vincent, Lyskam a v dálce až na Mont Blanc.

Po malém občerstvení vyrážíme šlapat dál po sněhových dálnicích na další vrchol Ludwigshöhe. Slunce je pod mraky, není ani velká zima, takže se jde dobře, ani to že jsme ve 4-tisícová nadmořské výšce nám z důvodu dobré aklimatizace nedělá problémy.

Na Ludwigshöhe 4 341 m.n.m. je zpočátku výstup po úzkém hřebínku, blíže k vrcholu se už člověk více než na širší chodník pod sebou dívá na okolní výhledy. Po vyfocení klasické vrcholovky se vydáváme na sousední kopec Parrotspitze 4 432 m.n.m. Na ten vede exponovaný výšvih a poté se jde  na vrchol po opravdu hodně úzkém hřebínku. Z každé strany je to přes 100 metrů dolů, takže si člověk musí dávat velký pozor, když se míjí s horolezci jdoucími opačným směrem.

Obloha se za tu dobu zatáhla a stejně jsme toho měli za tento den dost, takže jsme se pomalu po rozměklém ledovci vydali zpět na chatu. Po příchodu jsme se dali hned do vaření večere a pak u piva prohodili pár slov s párem Poláků. Chatař nám na další den radost neudělal, během dne se mělo zhoršit počasí a zůstat takové několik dalších dnů. To nám docela narušilo plány a proto jsme se rozhodli risknout brzký ranní výstup na Signalkuppe 4 556 m.n.m. a zpět.

Capanna Regina Margherita
Vrcholová chata  Capanna Regina Margherita 4 554 m.n.m. je nejvýše položenou chatou na území Evropy. V chatě je nainstalovaná laboratoř, která zkoumá vliv výšky na člověka.

Cesta ráno až na Lysjoch, kde se často staví stany při přechodu celého masivu Monte rosy na těžko, byla až na zimu bez problémů. Pod vrcholem se už ale začaly stahovat mraky a hodně se zvedl vítr. Na nejvyšší chatu v Evropě jsme již došli za velkého vichru. Na chatě jsme narazili na 2 kluky z Čech a dali se s nimi do řeči. Dostali se do nepříjemného problému - někdo jim asi omylem vzal 1 mačku. A v tomto počasí jít dolů, navíc až na Mote Rosa Hütte po děravém ledovci, by mohlo být nebezpečné. Tak jsme jim nabídli, ať sestoupí s námi na italskou stranu a cestou zpátky je vezmeme do Randy před Zermattem na švýcarské straně kde měli auto. Na chatě naštěstí náhradní mačku kluci nakonec sehnali.

Díky malému zlepšení počasí jsme cestou dolů zvládli krátký, ale prudký výstup na Schwarzhorn 4 321 m.n.m. Tento malý vrcholek byl z našeho treku asi ten nejhodnotnější. Na začátku výstupu byla nepříjemná trhlina a pak už jen vyšlapané schody nahoru na úzký vrcholek. Na vrcholku u kříže ale seděli Italové a zrovna měli svačinu, takže jsme cvakli vrcholové foto na úzké skalce a pomalu sestoupili dolů.

Po příchodu na chatu Gniffeti jsme rychle pobalili věci, protože se začaly honit černé mraky. Svižným tempem jsme sestoupili ke stanici lanovky a při cestě v kabince do údolí začala velká průtrž. Naše rozhodnutí sestoupit se nakonec ukázalo hodně rozumné, protože celou cestu zpátky do ČR pršelo tak moc, že po dálnici jsme jeli hodně často krokem.  Jinak to byl vydařený výlet do míst, kde by se dalo vyrazit znovu. Pokud by vyšlo počasí, tak se pokusit o výstup na Lyskam nebo i Dufourspitze.

Horám zdar.

Jarda Spáčil